Humanoidní roboti nebo roboti navržení tak, aby připomínali formu a funkci lidských bytostí, byli po desetiletí předmětem fascinace a intrik. Aby humanoidní roboti dosáhli této úrovně sofistikovanosti, spoléhají na kombinaci snímačů, algoritmů a technik strojového učení. Senzory, jako jsou kamery, dotykové senzory a akcelerometry, poskytují robotovi informace o jeho okolí a jeho vlastních pohybech. Tyto informace jsou pak vkládány do algoritmů, které se používají k analýze dat a rozhodování o tom, jaké kroky podniknout. Algoritmus lze například použít ke zjištění, kdy se robot chystá spadnout, a automaticky spustit nápravnou akci, aby se pádu zabránilo.
Přečtěte si více